Отношение русскоязычных родителей в Финляндии к ситуации многоязычия и языковому образованию детей

Авторы

DOI:

https://doi.org/10.33910/2686-830X-2019-1-2-84-96

Ключевые слова:

семейная языковая политика, поддержка домашнего языка, русскоязычные в Финляндии, детский билингвизм, опрос русскоязычных родителей за рубежом, система образования глазами родителей

Аннотация

В статье представлены результаты исследования, в котором анализируется отношение русскоязычных родителей в Финляндии к языковому образованию своих детей. В основу исследования было положено анкетирование 90 русскоязычных родителей в Финляндии. Респонденты ответили на вопросы о том, из каких регионов России и по какой причине они переехали в Финляндию, какое образование они получили в стране рождения и в стране проживания, какими языками они владеют и как их используют, как определяют свою идентичность. Исследование позволило охарактеризовать отношение русскоязычных родителей к системам образования в Финляндии и России, а также выявить их представление об идеальной системе образования, о языках образования и об использовании современных коммуникационных технологий и медиа в языковом образовании. Рассматриваются вопросы формирования языковой личности ребенка в условиях двуязычия, способы поддержки и перспективы влияния родительских объединений на билингвальное образование. Установлено, что родители, переехавшие в Финляндию в детском возрасте или родившиеся в Финляндии, как правило, не осведомлены о российской системе образования, а те, кто учился еще в СССР, плохо представляют себе, как работает современная российская школа, однако понимают, что как советская, так и российская системы образования имеют как плюсы, так и минусы. Респонденты владеют несколькими языками и используют их в разных сферах жизни. Установлено, что дети разного возраста и пола, проживающие в одной семье, в разной степени владеют русским и другими языками. Дети в семьях нечасто пользуются новыми медиа, хотя все родители считают естественным требование владения компьютерными навыками, полагая, однако, что процесс их формирования не следует форсировать. При общей положительной оценке финской системы образования респонденты ощущают дефициты в обучении детей русскому языку как родному и как иностранному, что отчасти компенсируется дополнительным частным образованием и многочисленными формами родительской помощи. Респонденты высказывают разнообразные конкретные предложения по поддержке русского языка, в частности, через организацию в течение года детских лагерей разной направленности и длительности, через учреждение объединений родителей, ставящих перед собой цель создания русскоязычной среды, проведение совместных мероприятий по интересам, совершенствование учебников и программ обучения.

Библиографические ссылки

ЛИТЕРАТУРА

Бурса, А. (2016) Европейский проект по сотрудничеству с семьей в вопросах двуязычия. В кн.: Н. Антонова, Е. Протасова, Й. Сиркия (ред.). Возвращение к двуязычию в детских садах России: опыт регионов. Helsinki: Suomi-Venäjä-Seura, с. 173–186.

Бурса, А. (2019а) Семейная языковая политика: языковое планирование и его реализация на практике. В кн.: Ю. Меньшикова, Е. Протасова (ред.). Многоязычие и образование. Berlin: Retorika, с. 159–170.

Бурса, А. (2019b) Сотрудничество семьи и общества в воспитании двуязычия. In: A. Nikunlassi, E. Protassova (eds.). Russian language in the multilingual world. Helsinki: University of Helsinki, pp. 320–329. (Slavica Helsingiensia; No. 52).

Кошкина, А. (2019) Большие школьные перемены. Профиль, № 26 (89), с. 50–55.

Никунласси, А., Протасова, Е. (ред.). (2018) Многоязычие и семья. Berlin: Retorika, 208 с.

Сальберг, П. (2015) Финские уроки: история успеха реформ школьного образования в Финляндии. М.: Классика XXI, 240 с.

Уокер, Т. (2018) Финская система обучения. Как устроены лучшие школы в мире. М.: Альпина Паблишер, 256 с.

Chumak-Horbatsch, R. (2008) Early bilingualism: Children of immigrants in an English-language childcare center. Psychology of Language and Communication, vol. 12, no. 1, pp. 3–27. DOI: 10.2478/v10057-008-0001-2

Haque, S., Le Lièvre, F. (eds.). (2019) Politique linguistique familiale: Enjeux dynamiques de la transmission linguistique dans un contexte migratoire. München: LINCOM, 235 p.

Hart, B., Risley, T. R. (1995) Meaningful differences in the everyday experience of young American children. Baltimore: Brookes Publishing Company, 256 p.

Kheirkhah, M. (2016) From family language practices to family language policies: Children as socializing agents. Linköping: Linköping University Electronic Press, 58 p. (Linköping Studies in Arts and Science. No. 676). DOI: 10.3384/diss.diva-126178

Protassova, E. (2018) Multilingual education and family language policy. International Journal of Multilingual Education, no. 11, pp. 102–111. DOI: 10.22333/ijme.2018.110015

Ringblom, N., Karpava, S. (2020) Family language policy, Russian language use, maintenance, and transmission in Cyprus and Sweden. In: A. Mustajoki, E. Protassova and M. Yelenevskaya (eds.). The soft power of the Russian language. Pluricentricity, politics and policies. London; New York: Routledge, pp. 237–244.

Schwartz, M., Verschik, A. (eds.). (2013) Successful family language policy: Parents, children and educators in interaction. Dordrecht: Springer, 295 p. DOI: 10.1007/978-94-007-7753-8

Smith-Christmas, C. (2016) Family language policy: Maintaining an endangered language in the home. Houndmills; New York: Palgrave Macmillan, 137 p. DOI: 10.1057/9781137521811

Wilson, S. (2020) Family language policy through the eyes of bilingual children: The case of French heritage speakers in the UK. Journal of Multilingual and Multicultural Development, vol. 41, no. 2, pp. 121–139. DOI: 10.1080/01434632.2019.1595633

REFERENCES

Bursa, A. (2016) Evropejskij proekt po sotrudnichestvu s sem’ej v voprosakh dvuyazychiya [The European project on cooperation with the family on the issues of bilingualism]. In: N. Antonova, E. Protasova, J. Sirkija (eds.). Vozvrashchenie k dvuyazychiju v detskikh sadakh Rossii: Opyt regionov [The return to bilingualism in the kindergartens of Russia: The experience of the regions]. Helsinki: Suomi-Venäjä-Seura, pp. 173–186. (In Russian)

Bursa, A. (2019a) Semejnaya yazykovaja politika: Yazykovoe planirovanie i ego realizatsiya na praktike [The family language policy: Language planning and its implementation]. In: Ju. Men’shikova, E. Protasova (eds.). Mnogoyazychie i obrazovanie [Multilingualism and education]. Berlin: Retorika, pp. 159–170. (In Russian)

Bursa, A. (2019b) Sotrudnichestvo sem’i i obshchestva v vospitanii dvuyazychiya [Collaboration between the family and society on bilingual upbringing]. In: A. Nikunlassi, E. Protassova (eds.). Russian language in the multilingual world. Helsinki: University of Helsinki Publ., pp. 320–329. (Slavica Helsingiensia; No. 52). (In Russian)

Chumak-Horbatsch, R. (2008) Early bilingualism: Children of immigrants in an English-language childcare center. Psychology of Language and Communication, vol. 12, no. 1, pp. 3–27. DOI: 10.2478/v10057-008-0001-2. (In English) Haque, S., Le Lièvre, F. (eds.). (2019) Politique linguistique familiale: Enjeux dynamiques de la transmission linguistique dans un contexte migratoire [Family language policy: Dynamics in language transmission under a migratory context]. München: LINCOM, 235 p. (In English and French) Hart, B., Risley, T. R. (1995) Meaningful differences in the everyday experience of young American children. Baltimore: Brookes Publishing Company, 256 p. (In English) Kheirkhah, M. (2016) From family language practices to family language policies: Children as socializing agents. Linköping: Linköping University Electronic Press, 58 p. (Linköping Studies in Arts and Science. No. 676). DOI: 10.3384/diss.diva-126178 (In English)

Koshkina, A. (2019) Bol’shie shkol’nye peremeny [Big school changes]. Profil’, no. 26 (89), pp. 50–55. (In Russian)

Nikunlassi, A., Protasova, E. (eds.). (2018) Mnogoyazychie i sem’ya [Multilingualism and family]. Berlin: Retorika, 208 p. (In Russian)

Protassova, E. (2018) Multilingual education and family language policy. International Journal of Multilingual Education, no. 11, pp. 102–111. DOI: 10.22333/ijme.2018.110015 (In English)

Ringblom, N., Karpava S. (2020) Family language policy, Russian language use, maintenance, and transmission in Cyprus and Sweden. In: A. Mustajoki, E. Protassova, M. Yelenevskaya (eds.). The soft power of the Russian language. Pluricentricity, politics and policies. London; New York: Routledge, pp. 237–244. (In English)

Sahlberg, P. (2015) Finskie uroki: Istoriya uspeha reform shkol’nogo obrazovaniya v Finljandii [Finnish lessons: What can the world learn from educational change in Finland?]. Moscow: Klassika XXI Publ., 240 p. (In Russian)

Schwartz, M., Verschik, A. (eds.). (2013) Successful family language policy: Parents, children and educators in interaction. Dordrecht: Springer, 295 p. DOI: 10.1007/978-94-007-7753-8 (In English)

Smith-Christmas, C. (2016) Family language policy: Maintaining an endangered language in the home. Houndmills; New York: Palgrave Macmillan, 137 p. DOI: 10.1057/9781137521811 (In English)

Walker, T. (2018) Teach like Finland: 33 simple strategies for joyful classrooms. Moscow: Alpina Publ., 256 p. (In Russian)

Wilson, S. (2020) Family language policy through the eyes of bilingual children: The case of French heritage speakers in the UK. Journal of Multilingual and Multicultural Development, vol. 41, no. 2, pp. 121–139. DOI: 10.1080/01434632.2019.1595633 (In English)

Загрузки

Опубликован

12.11.2019

Выпуск

Раздел

Тематические материалы